|
|
Dystanázie
Johnová, Eliška ; Gallus, Petr (vedoucí práce) ; Janečková, Hana (oponent)
Bakalářská práce s názvem Dystanázie: domácí péče jako jedna z prevencí dystanázie, se zabývá problematikou prodlužované smrti a návrhem řešení, jak této problematice předcházet. Teoretická část seznamuje čtenáře se základními pojmy souvisejícími s konečností života. Zabývá se smrtí z pohledu jak lékařského, tak teologického hlediska a dále podrobněji popisuje pojem dystanázie jako jednu z forem zacházení se smrtí. Definuje problematiku spojenou s dystanázií a v návaznosti navrhuje paliativní péči jako nejlepší východisko v předcházení této problematiky. Taktéž zmiňuje organizační formy specializované paliativní péče, aby mohla navázat na kapitolu popisující domácí péči o umírajícího, která je nejen nejlepším řešením v předcházení špatného přístupu ke smrti a umírání, ale také splňuje přání velké většiny populace, která si přeje umírat ve známém prostředí v blízkosti své rodiny či přátel. Poslední kapitola zmiňuje podpůrné služby, které pomáhají pečujícím v péči o umírajícího. Praktická část se zaměřuje na přiblížení domácí péče o umírajícího a její fungování v praxi. Tato část vychází z kvalitativního šetření a z informací získaných formou polostrukturovaných rozhovorů. Klíčová slova Konečnost života, smrt, umírání, dystanázie, paliativní péče, domácí péče, domácí hospicová péče.
|
|
|
Domácí hospicová péče z pohledu sestry
HERDOVÁ, Elena
Tématem této bakalářské práce je "Domácí hospicová péče z pohledu sestry". Skládá se z části teoretické a výzkumné. V teoretické části je definována domácí hospicová péče a práce vysvětluje, pro koho je určena. Dále se zabývá potřebným vybavením dle standardů a vyhlášky, co se týče materiálního, přístrojového či personálního vybavení. Zaobírá se smyslem a složením multidisciplinárního týmu, rozsahem péče a rolemi, které sestra zastává pro umírajícího, rodinu i pozůstalé, při procesu smíření se s umíráním dle Elisabeth Kübler Rossové. Práce zahrnuje přehled agentur domácí hospicové péče fungujících v Jihočeském kraji dle odbornosti 926 a v neposlední řadě legislativní úpravu domácí hospicové péče. Výzkumná část je zpracována formou kvalitativního výzkumu s hlavním cílem zjistit pohled sester na domácí hospicovou péči. Byly stanoveny i cíle dílčí - zjistit rozsah péče sester v domácí hospicové péči, zjistit, jak samy sestry hodnotí svou pracovní zátěž a jaké faktory komplikují poskytování této péče. K jednotlivým cílům byly stanoveny výzkumné otázky. Sběr dat probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů, které byly realizovány se sestrami pracujícími v agenturách domácí hospicové péče v Jihočeském kraji. Rozhovory byly nahrávány na diktafon se souhlasem dotazovaných sester a následně doslovně přepsány do písemné formy. Celkem bylo vytvořeno šest kategorií a dvacet podkategorií. Výzkum probíhal v období únor až březen 2022 a velikost výzkumného souboru se odvíjela dle nasycení odpovědí dotazovaných - ve výsledku osm sester. Výsledky práce mohou být publikovány pro laickou i odbornou veřejnost. Možný přínos vidím ve zvýšení povědomí v rodinách, kde se nachází umírající člen, který by si přál umírat doma, či zvýšení zájmu sester o tento obor.
|
|
|
Nemocný a jeho rodina v domácí paliativní péči
SUCHOMELOVÁ, Jitka
Bakalářská práce se věnuje domácí paliativní péči. Hlavními cíli této práce bylo zjistit oblasti péče, na které se sestry zaměřují v rámci edukace rodinných příslušníků nemocných v domácí paliativní péči. Dále jaké komunikační techniky sestry využívají při komunikaci s nemocnými a rodinnými příslušníky v domácí paliativní péči. Poté poukázat na podíl rodinných příslušníků nemocného na poskytování paliativní domácí péče. A nakonec zjistit, jak vnímají rodinní příslušníci sestru při poskytování domácí paliativní péče nemocnému. V návaznosti na tyto cíle byly stanoveny výzkumné otázky: 1. Na jaké oblasti péče se sestry zaměřují v edukaci rodinných příslušníků nemocných v domácí paliativní péči?; 2. Jaké komunikační techniky sestry využívají při komunikaci s nemocnými v domácí paliativní péči?; 3. Jaké komunikační techniky sestry využívají při komunikaci s rodinnými příslušníky nemocného v domácí paliativní péči?; 4. Jak se podílí rodina nemocného na poskytování paliativní domácí péče?; 5. Jak vnímají rodinní příslušníci sestru při poskytování domácí péče? Výzkumná část bakalářské práce byla zpracována metodami kvalitativního výzkumu. Samotné šetření bylo provedeno technikou polostrukturovaného rozhovoru a dále zúčastněného pozorování. Z analýzy výsledků šetření vznikly odpovědi na výzkumné otázky: 1. Sestry se zaměřují v edukační činnosti rodiny na praktické dovednosti potřebné k zajištění péče o nemocného klienta, konkrétně na polohování, hygienickou péči, výměnu plenkových kalhotek, podání stravy a podání léků.; 2. Při komunikaci s nemocným v domácí hospicové péči sestry využívají verbální komunikační techniky skrze dialog a monolog. Sestry využívají během práce s nemocným klientem i neverbální komunikační techniky, zejména dotek skrze podání ruky, pohlazení a prvky bazální stimulace.; 3. Sestry při komunikaci s rodinnými příslušníky využívají prvky verbální komunikace v podobě dialogu a monologu. Z neverbální složky komunikace sestry nejčastěji využívají dotek, konkrétně podání ruky, objetí či pohlazení.; 4. Rodina se na péči o nemocného podílí věnováním času a na činnostech jako je: polohování, hygienická péče, podání stravy, podání léků, výměna plenkových kalhotek nemocnému 24 hodin denně.; 5. Rodinní příslušníci vnímají sestry pečující o jejich blízké pozitivně. Nacházejí u sester pro sebe i pro nemocného fyzickou i psychickou podporu. Výsledky této práce mohou využít jedinci, kteří se o tuto problematiku zajímají jako informační proud.
|
|
|
Umírání doma - možnosti poskytování hospicové péče v domácím prostředí a její význam pro pacienta a rodinu
Řepová, Lucia ; Ulrichová, Monika (vedoucí práce) ; Křížová, Eva (oponent)
ŘEPOVÁ, Lucia. Umírání doma - možnosti poskytování hospicové péče v domácím prostředí a její význam pro pacienta a rodinu. Praha, 2022. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Evangelická teologická fakulta. Vedoucí práce: Mgr. Monika Ulrichová, Ph.D. Diplomová práce se zabývá tématem poskytování hospicové péče v domácím prostředí pacienta a její význam pro pacienta a jeho rodinu. Teoretická část práce vymezuje základní pojmy, které souvisí s poskytováním domácí formy hospicové péče. Stručně popisuje historii, vznik rozvoj a vývoj domácí hospicové péče v české republice. Charakterizuje organizaci poskytované služby její možnosti, legislativní zakotvení, návazné služby ale i omezení. Hlavním cílem práce je vylíčit přístup k pacientovi v domácí péči v kontextu třech rovin poskytované péče doma. Zajištěním sociálních služeb, zdravotních služeb a spirituální podpory. Realizace hospicové péče v domácím prostředí, její vliv a význam pro celou rodinu a samotného pacienta je dále předmětem zvoleného výzkumu, který je popsán v praktické části diplomové práce. Praktická část se orientuje především na analýzu hlavního a dílčích cílů v kontextu potřeb pacientů s vážným onemocněním a jejich přáním, nebo touhou být doma vedle svých blízkých. Popisuje možnosti a rozsah hospicové péče v domácím prostředí. Definuje...
|
|
|
Zkušenosti pečujících s domácí hospicovou péčí
Schiebelová, Eva ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Durdilová, Lucie (oponent)
Předmětem této diplomové práce je s využitím vybrané metody kvalitativního výzkumu analyzovat a popsat konkrétní zkušenosti třech pečujících s domácí hospicovou péčí. Snaží se nalézt odpovědi na otázky, proč tito lidé zvolili domácí hospicovou péči, v čem spatřují její pozitiva a negativa a jaké překážky a problémy je třeba během péče překonat. První část práce je zaměřena na charakteristiku domácí hospicové péče, představení různých konceptů truchlení pozůstalých a zmapování podpory pečujících. V druhé části je provedeno fenomenologické zkoumání zkušeností tří účastníků výzkumu.
|
|
| |
|
|
Zvládání hospicové péče v domácím prostředí z pohledu pacientů a rodinných příslušníků
BRODCOVÁ, Petra
Bakalářská práce se věnuje tématu domácí hospicové péče. Cílem práce je zjistit, jak zvládají pacienti a doprovázející rodinní příslušníci poskytovanou péči v domácím prostředí. Vzhledem k tomu, že většina nevyléčitelně nemocných osob si přeje zemřít doma, za přítomnosti svých blízkých, se dostává téma hospicové péče do popředí. Vznikají nová zařízení, kde je nemocným v terminálním stádiu života nabízena paliativní péče. V zahraničí jsou hospicové služby a paliativní medicína více rozšířené a zakotvené ve zdravotním systému, než je tomu v České republice. Nicméně snahy lékařů, asociací hospicové péče a mnoha jiných organizací velmi přispívají k nastavení podmínek a rozvoji hospicové péče, která by byla dostupná všem nemocným a která nabízí kvalitní a důstojné umírání svým pacientům. V bakalářské práci byly stanoveny tři výzkumné otázky, které byly položeny v souvislosti s cílem práce. První položená otázka se týkala zmapování bariér, které se vyskytují v domácí hospicové péči. Druhá výzkumná otázka spočívala v analýze potřeb nemocného a doprovázejících členů rodiny. Třetí otázka si kladla za svůj cíl zjistit průběh poskytované domácí hospicové péče. Výzkumné šetření bylo prováděno metodou kvalitativního šetření, za pomoci polostrukturovaného rozhovoru a pozorování. Výzkumného šetření se zúčastnilo jedenáct respondentů. Jednalo se o pět všeobecných sester zaměstnaných v domácí hospicové péči. Dále o tři pacienty v terminálním stádiu života a jejich tři doprovázející rodinné příslušníky. Výsledky získané od informantů byly zpracovány metodou "tužka-papír". Metoda pozorování byla využita u nemocných respondentů v terminální fázi života, kde bylo zjišťováno, jaké jsou v rodině vztahy, jaký je stav pacienta a jaké bytové podmínky umožňují poskytovat domácí hospicovou péči. Tyto výsledky byly průběžně zaznamenávány do pozorovacího archu. Na základě získaných výsledků je možné konstatovat, že domácí hospicová péče může být poskytovaná ve stabilní a spolupracující rodině, která žije v bytě či domku vhodném pro možné zajištění kompenzačních pomůcek nemocnému a v dostupné vzdálenosti pro pracovníky domácí hospicové péče. Z rozhovorů uskutečněných s nemocnými v terminálním stádiu života a jejich doprovázejících osob nevzešly žádné bariéry, které by zabránily v poskytování hospicové péče v domácím prostředí. Z pohledu všeobecných sester jsou nejvíce vnímány překážky v nespolupráci s rodinou, špatné komunikaci a nedostatku fyzických sil doprovázejících osob. Holistický pohled na nemocného i doprovázející osobu umožňuje sestrám uspokojovat potřeby těchto respondentů ve všech složkách, pečují tedy o bio-psycho-sociální a spirituální oblast. U uvedených respondentů byla nejvíce poskytovaná psychická podpora, v biologické oblasti docházelo především k tišení bolesti. Domácí hospicová péče se dle výsledků výzkumného šetření těší velkému úspěchu a prosazující se paliativní péče nachází své opodstatněné místo v péči o pacienta. Získané výsledky z této bakalářské práce mohou posloužit ve vzdělávání dalších všeobecných sester.
|
|
|
Význam sociálního pracovníka v domácí hospicové péči
ŠIMKOVÁ, Lucie
Práce se zabývá významem sociálního pracovníka v domácí hospicové péči. První část charakterizuje hospicovou péči obecným pohledem a specifikuje formy hospicové péče. Druhá část se podrobněji věnuje domácí hospicové péči, jejímu historickému vývoji v České republice, uvádí přehled domácích hospiců v České republice, financování,specifikuje záměr a cíl domácích hospiců. Zaměřuje se na hospicového klienta, jeho potřeby, obavy a úskalí, která jsou s domácí hospicovou péčí spojena. Třetí kapitola je klíčová, neboť se důkladněji zabývá osobností sociálního pracovníka, náplní práce sociálního pracovníka v domácím hospici a celým spektrem činností, které pracovník vykonává. Cílem je reflektovat, jak významnou a obtížně zastupitelnou funkci sociální pracovník v domácí hospicové péči vykonává. V závěru práce je upozorněno na možná úskalí, se kterými se sociální pracovník v domácí hospicové péči může potýkat.
|
|
|
Zvládání pracovní zátěže u pracovníků ve vybrané domácí hospicové péči
ADLEROVÁ, Michaela
Doprovázení je pro pracovníky v hospicové a paliativní péči symbolem podat nevyléčitelně nemocnému pomocnou ruku a jít jeho cestou. Hlavním cílem sociálního pracovníka a zdravotní sestry je zlepšení kvality života člověka v terminálním stádiu onemocnění. Sociální pracovník a zdravotní sestra domácí hospicové péče jsou běžně články multidisciplinárního týmu v hospicové péči a společně s ostatními odborníky přispívají ke zvýšení kvality života klientů. Mnoho pracovníků domácí hospicové péče je vystaveno denně silnému stresu a hrozí syndrom vyhoření, případně rozvoj některé úzkostné poruchy nebo deprese. Tématem bakalářské práce je zvládání pracovní zátěže u pracovníků ve vybrané domácí hospicové péči. Cílem práce je zmapovat pracovní zátěž, se kterou se pracovník potýká a její zvládání. Hlavní výzkumná otázka zní: Jaké faktory ovlivňují zvládání pracovní zátěže v domácí hospicové péči? Metodikou byl zvolen kvalitativní sběr dat (metoda dotazování, technika polostrukturovaný rozhovor). Pracovníci v hospicové péči jsou vybráni metodou kvótního výběru. Zvolené kvóty jsou následující: dotazovaný pracuje v přímé péči s klientem minimálně půl roku a je ochotný spolupracovat.
|
|
| |
host ::
RSS.